Na začátku byli dva mladí lidé, kteří hledali společnou cestu k bydlení. Nejdříve žili společně v malém bytě v Poličce, ale protože oba vyrůstali v rodinných domech, chtěli žít ve vlastním baráčku se zahradou a vším, co takové bydlení nabízí. Navíc se od počátku společně shodli i na představě jejich vysněného domova. Jasno měli také v tom, že by to měl být dům ve městě. Při hledání vhodné lokality chtěli zvolit středobod mezi místy, odkud oba pocházeli. A mezi vesnicí nedaleko Chocně, odkud je pan Ondřej, a Vysočinou, kde vyrůstala jeho paní, jim i díky přátelům a celému geniu loci místa přišla jako ideální volba malebná Litomyšl.

„Dům jsme si po architektonické stránce navrhli společně s manželkou a z našeho návrhu vnější a vnitřní podoby jsme po celou dobu stavby neustoupili. Jinak tomu bylo s technickou stránkou. Na začátku počítal původní projekt s klasickými základy, obvodovými zdmi se zateplením, jako topení přicházel v úvahu plynový kotel a energetický štítek B. Ještě před samotným začátkem stavby a kolečkem na stavebním úřadě jsme se však na doporučení mého švagra seznámili s šikovným projektantem, který pracoval s materiály Ytong. Ten nám sice na první schůzce říkal pro nás samé „sci-fi“ věci, ale již druhý den jsme věděli, že chceme stavět výjimečný dům – takový, ve kterém bude po celý rok stálá teplota a vlhkost při zachování nízké energetické spotřeby, kde bude tepelná pohoda, a hlavně zdravé bydlení. A dnes můžeme potvrdit, že díky Ytongu jsme výsledku dosáhli a jsme s naším domovem maximálně spokojeni,“ říká pan Ondřej.

Nízká energetická náročnost je samozřejmostí

Myšlenka minimálních nákladů na vytápění domu a celoroční tepelné pohody oba manžele zcela pohltila. Bydlet zdravě a úsporně je samozřejmě obvyklým přáním většiny stavebníků, ale založit dům na 60centimetrové vrstvě izolace z pěnového skla, která je umístěna pod základovou deskou, už stavebním mainstreamem určitě není.  Přesto se tato volba manželům vyplatila. Základová deska je vylita z vodostavebního betonu o síle 30 cm, ve které je zalité podlahové topení. Topení tak funguje jako ohromný akumulátor tepla v základové desce po celý rok, v létě navíc i chladí. Větrání domu zajišťuje centrální rekuperace, která je napojena na 35metrový zemní kolektor pro získání tepla ze země v zimě a chladu v létě. Dům byl od začátku navržen jako pasivní a díky Ytongu se jej manželům podařilo realizovat bez jediného tepelného mostu. Stavba přitom nemá kromě střech žádné jiné izolace. O teplo a ohřev vody se v domě stará pouze jedno malé tepelné čerpadlo (země – voda) o výkonu 3 kW. A výsledek? Při spotřebě čerpadla 700 W/h jsou roční náklady na vytápění a ohřev teplé vody do 8 000 Kč/rok při cca 23 stupních a 50% vlhkosti uvnitř domu v zimě i v létě.

Zateplení? Nebylo potřeba

Obvodová zeď je z tepelněizolačních tvárnic Ytong Lambda YQ 500 bez dodatečného zateplení, vnitřní příčky jsou z vápenopískových tvárnic Silka, které stejně jako základová deska akumulují teplo a přispívají k akustické a tepelné pohodě. Střecha je kombinací stropních vložek Ytong Klasik a Komfort. Omítky a obálka domu jsou z tepelněizolační vnitřní a vnější omítky Ytong. Tyto omítky manželům také pomohly vylepšit výpočet při žádosti o dotace na pasivní dům. Překlady jsou tvořeny pomocí Ytong YQ U profilů. Samostatně stojící garáž je bez zateplení a je také z tvárnic Ytong.

„Blower door test jsme prováděli ještě před natažením venkovní tepelněizolační omítky a na první pokus přinesl hodnotu 0,40 – 1/h. Za tento výsledek můžeme děkovat právě přesným tvárnicím Ytong Lambda YQ a homogenitě Ytongu. Tepelnou pohodu domu pomáhají udržovat i venkovní žaluzie, které dle potřeby regulují sluneční paprsky. Díky tomu všemu jsme úspěšně čerpali dotaci Nová zelená úsporám pro novostavby,“ vysvětluje pan Ondřej. „Dům si žije svým vlastním životem, co se děje venku, jej až tak moc nezajímá. Ať přijdeme domů v zimě či létě, ať je venku -10 °C nebo +25 °C, udržuje si pořád svou vlastní vnitřní teplotu, vlhkost a své zdravé klima. Ta velká míra akumulace samozřejmě neumožňuje rychle měnit vnitřní teplotu, ale to k tomu patří a my s tím počítáme. Máme za sebou i letošní zimu s několikadenními teplotami -15 °C a byla to velká pohoda. Jako kluk, který vyrůstal na vesnici a zažil po ránu vymrzlý dům, si této stability a tepelného komfortu moc vážím,“ dodává.

Při stavbě domu pomáhala celá rodina

Manželé dobře zvládli i problém, na který narazili na začátku stavby. Jimi zvolenou cestu a technologii základové izolace s vrstvou z pěnového skla jim odmítla realizovat většina stavebních firem. Naštěstí jim práce není cizí a díky pomoci široké rodiny si až na pár detailů (třeba originální kreativní fasádu) vše zvládli postavit svépomocí. Navíc se s každou otázkou mohli obrátit na zástupce Ytongu a celou stavbu realizovat od základů až po střechu vlastními silami. „Před lety jsme pomáhali stavět dům mé sestry z tradičních cihel, takže s Ytongem jsme až do zahájení stavby žádné zkušenosti neměli. Práce s tímto materiálem nás však ohromně bavila a oceňovali jsme i ucelený a certifikovaný stavební systém. Od zakládacích malt přes nosné zdivo, příčky, překlady, stropy až po vnitřní a vnější omítky, vše bez tepelných mostů,“ říká pan Ondřej. Na certifikaci a kvalitu ostatně klade společnost Xella velký důraz, a výsledky této dlouholeté snahy oceňují nejen profesionálové, ale i lidé, kteří staví svépomocí. V akreditovanými laboratořích probíhá pravidelná kontrola a měření s cílem zaručit u materiálu dlouhodobě stálé vlastnosti.

Kromě technologie, vzhledu, promyšlené dispozice a špičkových tepelně-akustických parametrů je dům mladých manželů inspirativní i širokým zapojením rodiny do celé stavby. „Švagr Filip nám nakreslil architektonickou část a přivedl nás i k Ytongu. Na stavbě nám pomáhala moje i manželčina rodina, můj otec si vzal na starost dohled nad celou stavbou. Společně s tchánem jsme zvládli asi 80-90 % prací na domě, vše samozřejmě za odborného dozoru zástupce společnosti Ytong pana Marečka. Ten také navázal na práci švagra a dopracoval architektonický projekt do finální podoby se stavebním systémem Ytong. A pokud se ještě bavíme o rodině, jsem moc pyšný, že se dostalo i na odkaz mého pradědečka a dědečka – dubové dřevo na schodišti je totiž z našeho rodinného lesa, který je 200 let starý,“ uzavírá příběh pan Ondřej.

Dům je prostorově větší a je nadčasově řešen i z hlediska dispozičního. Manželé preferovali ložnici s vlastní koupelnou a šatnou, vlastní koupelnu mají i dva dětské pokoje. V přízemí je kromě obývacího pokoje s jídelnou a kuchyní také pracovna, která slouží rovněž jako pokoj pro hosty. Bezbariérové přízemí je koncipováno tak, aby v něm manželé v pozdějším věku našli dostatečný prostor a zázemí a horní podlaží mohli uvolnit pro své děti.